Na Slapské přehradě zajišťují zdravotnickou záchrannou službu Záchranná služba Praha - západ  (Pražská 728, 252 29 Dobřichovice, dispečink tel.: 257 710 489) a Vodní záchranná služba ČČK. Jejich stanoviště se nacházejí na Ždáni, Živohošti a Nové Živohošti. Telefonické spojení na stanoviště VZS: 607 962 552    Přivolat pomoc lze samozřejmě linkou 155. Další možností je použití občanské radiostanice - kanálu číslo 9 nebo přivolání projíždícího člunu. To učiníte máváním světlou látkou nad hlavou nebo výrazným máváním rukou nad hlavou.    Při volání je nutné sdělit místo události, zdravotní stav postiženého, telefonní spojení zpět a jméno volajícího. Dále je nutné dbát pokynů operátorky a do jejich příjezdu provádět zevní masáž srdce a umělé dýchání (u postižených bez tepu a se zástavou dýchání), snažit se zajistit průchodnost dýchacích cest a zastavit případné krvácení.

DESATERO ZÁSAD BEZPEČNÉHO POBYTU U VODY

Pamatuj, že na plavidla nepatří děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest.	Nebuď ve vodě hrubý a bezohledný.
Neplav a neskákej do vody v neznámých místech.	Plav ve vyznačeném prostoru, máš záruku záchrany života.
Neplav do blízkosti plavidel a plavební dráhy.	Nechoď se koupat sám, nepodceňuj nebezpečí vody.
Neplav, jsi-li rozpálený nebo unavený.	Neplav hned po jídle, nech si alespoň 1 hodinu odstup.
Neplav daleko od břehu, máš-li tuto potřebu, zajisti si doprovod lodičky.	Důvěřuj členům Vodní záchranné služby, uposlechni jejich pokynů a nepřekážej jim v práci.

 
Příspěvek člena VZS Honzy Sedláčka :

   Tímto příspěvkem bych rád přiblížil poměrně modelovou situaci "hladinové služby", která vznikla po několika letech získávání zkušeností a válek s byrokraty.

   Na vodní hladině jsem trávil mnoho času již od dětství, ať už to bylo sjíždění českých řek nebo jachting na přehradách. Později přibyly i krásné chvíle pod hladinou jezer, řek, lomů i moří. S vodní záchrannou službou jsem se poprvé setkal na FTVS UK v roce 1989. Tam jsem získal i svou první záchranářskou kvalifikaci "plavčík JUNIOR" Vodní záchranné služby ČČK. V roce 1991 mne shoda náhod v rámci letní brigády zavedla na Záchrannou službu ASČR Praha - západ, kde působím dodnes. Tam se v té době rodila "vodní lékařská služba" na Slapské přehradě.

   Pojem Vodní záchranná služba ČČK bývá většinou spojen s představou plavčíka na bazéně či koupališti. Málokdo si ale uvědomuje, že náplní VZS je i záchrana nebo zajištění na divoké vodě či velkých vodních plochách.
Zatímco dozor bazénů a koupališť i záchrana na divoké vodě jsou již léty zaběhlé a pouze se zdokonalují a obohacují o nové techniky a pomůcky, zbylá specializace, tedy hladinová služba, je ve fázi vývoje.

   Vodní ZS ČČK MS Praha 2 působí na Slapech od r. 1990. Náplní je rozšířená první pomoc a technická pomoc na vodní ploše. Většina záchranářů je rovněž kvalifikovanými potápěči.
V současnosti má VZS ČČK MS Praha 2 dvě stanoviště (Stará a Nová Živohošť) a 3 záchranné čluny. Nedostatkem složek ČČK je malá či žádná praktická zkušenost zdravotnické záchrany. Tímto problémem jsem se začal zabývat již po prvním roce služby u ZS ASČR PZ. VZS ČČK totiž částečně supluje lékařský člun v případech, kdy je tento u jiného případu.

   To, co měli profesionální záchranáři navrch ze strany znalostí zdravovědy, to měli dobrovolní vodní záchranáři ze strany znalostí na i ve vodě. Počáteční nedůvěra či spíše ignorace ze strany bývalého vedení ZS ASČR PZ přešla ve vzájemnou potřebu předávání zkušeností.
V době, kdy se vše zdálo na dobré cestě k integraci těchto složek, dostavily se potíže. U VZS ČČK to byly stále narůstající problémy s financováním a u ZS ASČR PZ technické problémy s motorem člunu.
Zatímco u VZS ČČK problémy s financemi setrvávají dodnes, problémy s lékařským člunem byly "vyřešeny" nuceným předáním čerstvě vzniklé ZS okresu PZ.
Po zkušenostech, jak je provoz na vodě zranitelný, si konečně okresní úředníci dali říci a schválili koupi nového motoru. Novopečený ředitel ZS PZ poslouchal rady zkušenějších a dal zelenou oficiální spolupráci s VZS ČČK MS Praha 2.

   Sezóna 98 byla vskutku ukázková. Záchranná služba okresu PZ ve spolupráci s VZS ČČK zajistila Slapskou přehradu od hráze až po Kobylníky. Nechyběly ani zásahy za touto hranicí. Například při poranění páteře po skoku do vody na Cholíně, který je po vodě 20 km od přehrady.
Jenom pro ilustraci, většina území přehrady patří pod správu Benešova a Příbrami. Okresní úřady se však přes žádosti o pomoc se zajištěním ani v nejmenším na provozu nepodílejí. VZS ČČK předává závažnější případy z frekventované oblasti Staré a Nové Živohošti většinou přímo vozidlům ZS PZ nebo LZS.

   Pláže a chatové oblasti v okolí přehrady jsou často pro vozy ZS či vrtulník LZS nedostupné. Navíc vzdálenosti od středisek ZS jsou tak veliké, že většinou nelze dodržet zákonný čas dojezdu.

   Sezóna 1999 byla, přes některé personální změny v okresní ZS PZ, které nezaručovali kvalitativní růst lékařské vodní služby, výrazným pokrokem v zajištění této frekventované oblasti.

   Struktura VZS na VD Slapy - 1999

• Stanoviště Ždáň
• člun zdravotnické záchranné služby okresu Praha - západ
• lékař s vybavením RLP
• vozidlo RZP
• Stanoviště Živohošť
• 2 čluny VZS ČČK MS Praha 2
• 2 - 3 záchranáři VZS ČČK
• 1 potápěč s vybavením
• 1 SZP s vybavením RZP - zajištěno ve spolupráci s ASČR, které dává o víkendech k dispozici rovněž člun s pilotem.

Toto stanoviště je určeno k výjezdům na výzvu. Spojení a předávání případů zajištěno ve spolupráci s Územním střediskem ZS v Praze.

• Stanoviště Nová Živohošť
• 1 člun VZS ČČK MS Praha 2
• 3 záchranáři VZS ČČK s vybavením.

Stanoviště plní funkci dozoru na nejfrekventovanější slapské pláži.

   Činnost v číslech - sezona 1998 - VZS ČČK MS Praha 2 - Slapy :

• celkem 213 zásahů během července a srpna
• celkem 32 pacientů převezených k dalšímu ošetření

 

Člun VZS (Nová Živohošť)

Pohled na mola základny VZS (Živohošť)