Nechceme polemizovat jestli nebylo hezčí původní údolí než kaskáda, o které
(ale poněkud v jiné podobě) snil už Karel IV. Ostatně i tamější obyvatelé říkají, že dnešní jezera nic neubírají
na kráse okolí. Vždyť nejenom Slapská přehrada představuje množství romantických zátok a nespočet
krásných přírodních scenérií …
První rozhodnutí o stavbě Slapské přehrady pochází již z roku 1933. Tehdy měla být jednou z tzv.
štěchovických přehrad, ale stavba byla odložena. V roce 1949 byla stavba znovu schválena, došlo k
vypracování nového projektu (starý počítal s vybudováním hráze jěště před poslední zatáčkou nynější
přehrady) a ještě v témže roce začaly práce na odtokovém tunelu, příjezdových silnicích a na sídlišti.
Koncem roku 1951 se začala budovat hráz v Třebenicích (91,7 ř. km.). Spotřebováno bylo 350 000 m
3 betonu, 40 000 vagónů kamene, 6 300 vagónů písku a 5 800 vagónů cementu.
V dubnu 1954, po více jak 2 letech práce, se přehrada začala naplňovat. V říjnu pak byla spuštěna první
ze třech turbín slapské elektrárny.
V roce 1954 byl také zahájen provoz lodní dopravy.
Dlouho si Vltava od Českých Budějovic až do Prahy razila cestu skrz střed
českého království přes tvrdou žulu i přes zlatonosnou horninu jílovského pásma zanechávajíc za sebou
hluboké, krásné a čarovné údolí se spoustou meandrů, vysokých skal, vesnic, samot a vyhlášených hospůdek.
Píše se polovina 20. století a během druhé světové války je postavena Štěchovická přehrada, která pod svou
hladinou schovala oblíbený cíl pražských turistů, slavné Svatojánské proudy. V padesátých letech se staví
Slapská přehrada, která ukončí plavbu vltavským vorům a po ní bude postavena obrovská Orlická přehrada a
Kamýk. Jedno z nejhezčích evropských údolí zůstává jen ve vzpomínkách, dnes přístupno pouze rybám
a... potápěčům.
Západ slunce
Pohled na Živohošť
Význam nádrže je mnohoúčelový. Především však ochrana před velkými vodami.
První zatěžkávací zkoušku přehrada prodělala již v červenci 1954 a zachránila tak Prahu před povodní.
Hráz v Třebenicích
Hráz v Třebenicích
Hráz v Třebenicích
Budova Povodí Vltavy u hráze Technické údaje :
| Poloha | 49,4° s. š., 14,2° v. d., 271 m. n. m | |
|---|---|---|
| Délka vzdmutí | 42 km | |
| Plocha | 1392 ha | |
| Objem | 270 mil. m3 | |
| Největší hloubka | 53 m | |
| Průměrná hloubka | 20,7 m | |
| Hladina vody | regulovaná, v létě 1,5 - 2 m pod maximem (271 m. n. m.), v zimě 4 - 5 m | |
| Délka pobřežní čáry | 150 km | |
| Povodí | 12 900 km2 | |
| Výška hráze | 70 m | |
| Délka hráze | 360 m |
Klimatické údaje :
| Průměrná teplota [°C] | Srážky [mm] | |||
|---|---|---|---|---|
| Leden | -2,5 | 23 | ||
| Únor | -0,3 | 30 | ||
| Březen | 2,2 | 30 | ||
| Duben | 8,1 | 39 | ||
| Květen | 12,3 | 81 | ||
| Červen | 16,0 | 88 | ||
| Červenec | 16,9 | 56 | ||
| Srpen | 16,2 | 66 | ||
| Září | 12,9 | 46 | ||
| Říjen | 8,1 | 34 | ||
| Listopad | 3,5 | 39 | ||
| Prosinec | -0,8 | 27 | ||
| Průměr za rok | 7,7 | 46,6 | ||
| Měřeno v | Solenicích (1958-1967) | Slapech (1967-1974) |
Teplota vody ve °C
| Hloubka | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hladina | 5 m | 10 m | 15 m | 20 m | 30 m | Dno | |
| Leden | 3,0 | 3,3 | 3,4 | 3,5 | 3,6 | 3,7 | 3,8 |
| Únor | 1,8 | 2,0 | 2,2 | 2,3 | 2,5 | 2,9 | 3,1 |
| Březen | 2,5 | 2,6 | 2,6 | 2,6 | 2,6 | 2,8 | 2,9 |
| Duben | 6,8 | 5,1 | 4,9 | 4,7 | 4,6 | 4,3 | 4,2 |
| Květen | 13,6 | 10,1 | 8,6 | 8,1 | 7,4 | 6,8 | 6,1 |
| Červen | 18,7 | 14,5 | 11,5 | 10,9 | 10,2 | 9,4 | 8,5 |
| Červenec | 21,1 | 17,3 | 14,2 | 13,6 | 13,1 | 12,4 | 10,6 |
| Srpen | 19,7 | 18,0 | 16,0 | 15,9 | 14,7 | 13,8 | 11,5 |
| Září | 17,6 | 17,0 | 16,3 | 15,6 | 15,3 | 14,8 | 12,5 |
| Říjen | 14,6 | 14,6 | 14,6 | 14,6 | 14,5 | 14,0 | 12,4 |
| Listopad | 11,1 | 11,1 | 11,1 | 11,1 | 11,1 | 10,6 | 10,4 |
| Prosinec | 7,3 | 7,3 | 7,3 | 7,3 | 7,3 | 7,1 | 6,8 |
| Průměr za rok | 11,9 | 10,5 | 9,5 | 9,2 | 8,9 | 8,6 | 7,9 |
| Měřeno u | Nebřichu (1960-1970) | ||||||
Rybářům doporučujeme navštívit stránky FishNETu a vězte, že o takové úlovky, jaké ukazuje naše foto, není na Slapech nouze.
 Sumec |
 Štika |
Vyhláškou někdejšího KNV Středočeského kraje, zakazující provoz spalovacích motorů, se staly Slapy doménou vyznavačů jachtingu. Ti dříve narození pamatují éru rozmachu hausbótů, jízdu motorových člunů, převážně produkce zlatých českých ručiček (s nadvládou dvoutaktních motorů Wartburg a dalších "samo-domo"). Vzdálenostní a tím i časová dostupnost z Prahy i dalších městských aglomerací logicky učinila při všech již uvedených přednostech z této lokality významné středisko jachtařů a jejich oplachtěných plavidel. Od těch malých a nejprostších až po dvojstěžníky a v současné době luxusních dovážených lodí. A to vše i přes to, že povětrnostní podmínky v této oblasti nepatří mezi nejideálnější. Časté větrné poryvy - "facky", nepravidelný - "kulatý" vítr, i časté letní flauty nejsou tím nejlepším. Neodrazují však stovky zanícených vyznavačů otěží a píny. Ne nadarmo se říká, že ... "kdo umí na Slapech, umí všude".
Hausbót